Jeden ze studentů programu, jménem Patrik, dostal v rámci studia zpracovat charakterový rys POKORA. Studenti se musí vždy naučit definici tohoto rysu, popsat situaci, ve které projevili opak rysu (v našem případě pýchu), jak by mohli nyní jednat (v pokoře) a poté nastavit praktické, vykazatelné a smysluplné cíle, jak posílit daný charakterový rys ve svém životě. Tyto cíle aplikují po dobu sedmi dnů a nakonec aplikace vyhodnocují.

Patrik si nevěděl rady, jaké cíle si má stanovit. Tak jsem mu položil jednoduchou otázku: „Co si myslíš, že by tě pokořilo?“. Dostali jsme se k tomu, že by nebylo pro něj příjemné např. prát každý den ponožky ostatním studentům. Aniž bych mu cokoliv dál řekl, rozhodl se, že jedním z jeho cílů bude každý den oběhnout studenty v programu a zeptat se jich, jestli nechtějí vyprat ponožky. S tím samozřejmě každý souhlasil a Patrik si mohl vyzkoušet, že pokora je skutek, pro který se člověk může rozhodnout.

Někdy přemýšlíme, jak se změnit, co udělat, abychom byli jiní. V praxi se člověk může rozhodnout sloužit druhým lidem takovým způsobem, který ho něco stojí. A co něco stojí, za něco stojí. Služba druhým mění totiž mě samotného. Jinými slovy - nejsi laskavý, udělej skutek laskavosti, nejsi štědrý, někomu něco děj. Nepomohlo to, udělej to znovu a znovu a přitom se modli, aby Bůh učinil tvou touhu (laskavý, štědrý, pokorný, atd.) opravdovým životním postojem. I toto je cesta. Není to snadné, nikoliv nemožné. Protože všechno mohu v Kristu, který mi dává sílu.